Podzimní čas je opět zde a podobně jako v loňském roce, přesněji v neděli 28. října 2012 v 10 hodin dopoledne bude v bazilice v Porta Coeli sloužena za lesníky a myslivce klášterního polesí Porta Coeli, kteří nás předešli do věčných revírů, Svatohubertská mše B dur Petra Vacka a Josefa Selementa, podbarvená tóny lesnic trubačů Lesnické fakulty Mendelovy university v Brně.
A já mám za to, že jak její svátost , tak i umělecký dojem jejího provedení budou věřícími vnímány mnohem intenzivněji, pokud jim budou známy skutečnosti historického rázu a doberou se tak širších souvislostí.
Hubert pocházel ze šlechtické rodiny z Akvitánie ve Francii, kde se narodil kolem roku 655. Podle legendy žil velmi světským životem až do okamžiku, kdy se při lovu na Velký pátek setkal s bílým jelenem, který měl mezi parožím zářící kříž a Hubert uslyšel nadpřirozený hlas : Huberte, proč stále lovíš a honíš zvěř? Je na čase, abys začal hledat mě, který se za Tebe obětoval!
Po tomto zážitku se Hubert rozhodl stát knězem. Víc než deset let mu v tom pomáhal maastrichtský biskup Lambert, v jehož úřadu se později Hubert stal jeho nástupcem. Hubert zemřel roku 727 a v roce 827 byly jeho ostatky přeneseny do chrámu u kláštera v Andin v Ardenách, který byl po něm pojmenován.
Ať už je legenda o jeho životě více či méně přesná, jedno víme s určitostí. Když byl zvolen biskupem, nechal v Lutychu postavit katedrálu a založil zde i nové sídlo své diecéze. Obojí se stalo základem pro město, jehož krásu můžeme obdivovat ještě dnes.
Sv. Huberta má za svého patrona i za svůj vzor myslivecký řád Sv. Huberta, který založil roku 1695 František Antonín hrabě Špork na Kuksu. Jeho novodobá historie se začíná psát od roku 1978, kdy byl obnoven ilegálně a v roce 1992 byly zaregistrovány jeho novodobé stanovy. Řád Sv. Huberta je společenstvím myslivců – křesťanů, což jsou dvě základní podmínky členství. Nový člen musí být křesťan a provozovat myslivost nejméně 10 let. Řád si vytkl za poslání dodržovat mysliveckou etiku, kulturu a tradice.
A aby ta přemíra faktografie nepotlačila příliš to spirituální a tedy to nejvíce podstatné, vypůčím si na závěr slova katolického kněze P. Františka Eliáše, který na otázku, zda může být Sv. Hubert, který zemřel před 13 stoletími něčím inspirativní pro dnešního člověka, odpověděl slovy :
„Vnímám Svatého Huberta jako člověka, který umí pracovat s tichem. To dnešnímu člověku chybí. Ta touha po tichu zároveň v sobě nese i potřebu vnímat pravdivě svět. A to je snad to největší pro člověka vůbec.“
(… a dovolíte-li mně malou osobní glosu, že ač mám do svatosti opravdu hodně daleko, přesně tohle je ta kvalita, pro kterou se tak rád utíkám do zelené náruče lesa pod vrcholem Vejrovky jako do chrámu Božího. A s věkem zjišťuji, že tak nějak pozvolna nabývá převahy nad touhou po ulovené zvěři…)
Internetový odkaz na videozáznam ze Svatohubertské mše 2011 zde.
MVDr. Karel Chalupník